1. 12. 2011

TES V: Skyrim - recenze

Hry s otevřeným světem mám nejradši, a když se objevilo pokračování série The Elder Scrolls, tak jsem prostě neodolal.

Popis:

Dějství ve Skyrimu se odehrává dvě stě let po událostech z předchozího dílu s názvem Oblivion na nejsevernější části provincie Tamriel. Nikoho už asi nepřekvapí, že opět začínáte jako vězeň, i když tentokrát míříte rovnou směrem k popravčí četě... Proč bych vlastně měl psát o začátku, který funguje jako takový základní tutorial? Ani sám nevím a tak přeskakuji popis událostí, kdy vaší popravu přeruší přílet draka Alduina, který je v podstatě záporákem hlavní dějové linie.

Dostáváme se tedy o kousek dál - do města zvaného Riverwood a zde si již můžete vydělat nějaký ten peníz. Peníze je možné získat buď standardním plněním úkolů a nebo manuální prací (nepočítám-li tedy přepadávání/útoky na obyvatele světa a krádeže), jako třeba půlení špalků sekerou, které pak můžete prodat majiteli pily. Je to ale jeden z těch nejpomalejších způsobů vydělávání a tak bych ho doporučil pouze těm, co mají moře času a kafe :). Pokud v Riverwoodu zůstanete, tak se můžete nechat zaučit například u místního kováře. A tím se dostáváme k jedné z takových hlavních změn vůči předchozím dílům. Je jí možnost vyrábění a vylepšování věcí - konkrétně se jedná o zbraně, zbroje a různé šperky. Potřebný materiál se dá za peníze koupit a nebo po různu sehnat a poskládat. Pro vylepšování již existujících zbraní a zbroje je nutné mít určitou úroveň ve smithing/kovářství (v podstatě to platí pro kovářství obecně - bez dostatečné úrovně lepší věci vytvořit nebo vylepšit nezvládnete). Samozřejmě se můžete na kovařinu vykašlat a věci získávat od obchodníků nebo z nájezdů do různých oblastí. Bohužel se jednou z obětí dalšího zjednodušování stalo poškozování věcí a jejich nutná oprava, takže kovařina opět využívá pouze polovinu ze svého potenciálu.

Nebudu popisovat všechno, co je možné ve Skyrimu dělat, ale je toho opravdu dost. Skoro každý si najde to svoje a ten zbytek stejně Skyrim bavit nebude.


Dojmy:

První překvapení přišlo už v hlavním menu, je takové až moc minimalistické (nastavení hry je navíc k dispozici až během hraní, nikoliv v hlavním menu). Druhé překvapení přišlo po započnutí nové hry, musel jsem jí hned vypnout, stáhnout grafické detaily na minimum a ještě je na doraz oklešťovat v konfiguračních souborech. Samotný launcher hry mi nastavil detaily střední. Podle dostupných informací hra prostě a jednoduše postrádá optimalizaci (těm, co Skyrim jede bez problému, tak mají zrovna štěstí).

Když už jsem hru dokopal k plynulému provozu (v rámci možností), tak zjišťuji, že i systém navržení postavy se dočkal vylepšení - je možné dokonce (konečně) nastavit váhu postavy a tak všichni nemají proporce profesionálních sportovců, jako tomu bylo v případě Oblivionu. Hry s otevřeným světem se popisují celkem těžko, takový ten menší základ o Skyrimu jsem napsal nahoře. Prostě se toulám světem, snažím se splnit nějaké úkoly, šetřím na lepší výbavu, nebo jí nacházím na místě obsazeném bandity a jinou verbeší, sem tam narazím na draka, který zbytečně zdržuje, protože se občas neodhodlá k přistání a tak jenom létá po okolí. Pokouším se vyhnout všemu, co může znamenat větší průšvih (většinou marně :D), počínaje medvědy, šavlozubými tygry, trolly a konče nejhůře obry, když zrovna pasou i nepasou mamuty (dokud nedosáhnete minimálně dvacáteho levelu při střední obtížnosti, tak vám dokáží pěkně "pročísnout ofinku"). Draci oproti některému příšerstvu přestávají být časem hrozbou a tak se vrací pod zem celkem rychle, tedy pokud náhodou nepřiletí druhý drak a to už je celkem problém. I tak příběh o jejich strašlivosti dostává trhliny, když navíc toho "strašlivého" jednotlivce dokáže porazit pár vesničanů z okolí (a ano i to se mi stalo, ale to už moc rýpu).


Měl jsem draka porazit já a né troll
(ti další dva přiběhli až na závěr několika vteřinového zápasu)

Shrnutí:

Klady:
- Méně chyb a větší stabilita vůči předchozím dílům
- Skladba v hlavním menu a soundtrack jako takový
- Pěkný, živý a obrovský svět
- Větvenost úkolů
- Zábavné situace a momentky během plnění některých úkolů
- Spousta možností, jak naložit s časem
- Atmosféra
- Polářní záře
- Náhodné události
- Možnost využití obou rukou pro jeden druh věci
- I po 100. hodině hraní lze narazit na neprozkoumanou oblast
- Dwemerské ruiny
- Vůči Oblivionu daleko hezčí a propracovanější postavy

Zápory:
- Špatná optimalizace
- Problémy při plnění některých úkolů (pro postup bylo nutné použití příkazů v konzoli)
- Nevyvážená obtížnost
- Nepřehledný inventář a jeho ovládání
- Nemotorná 3D mapa
- Chybějící ukazatele délky trvání účinků lektvarů, kouzel a výdrže pod vodou
- Umělá inteligence (světlé chvilky ale měla)
- Nemožnost přepnout do pohledu první osoby při jízdě na koni
- Chybějící volba pro změnu chování koně (útočí v nejméně vhodnou dobu)
- Nevyužití potenciálu u draků a dalších věcí
- Animace při zabití nepřítele
- Opět malá rozlehlost měst
- Dabing postav (na tak rozsáhlou hru je dabérů pořád málo)
- Některé shouty (pokřiky) jsou naprostá zbytečnost

Skyrim mě i přes množství problémů a nedodělků baví, tak jako tomu je v případě předchozích dílů série. Nicméně koupi bych doporučil až v případě vydání GOTY edice, co obsáhne do té doby dostupný oficiální obsah a hlavně patche. V porovnání s předchozími díly není Skyrim tak šíleně zabugovaný a během hraní mi spadl pouze 4x, což je také pokrok (pomohla tomu ale asi preventivní změna nastavení frekvence zvuku v ovládacích panelech na 24 bitů, 44100 Hz a to ještě před prvním spuštěním hry).

A zde jest můj Argonian Kortiljan

Počet komentářů: 0

Okomentovat